Plán výchovy a péče o děti od 1 do 3 let věku s překryvem do 31. 8. po 3. narozeninách

Základní obsah aktivit

• Cílem je formování osobnosti dítěte
• Zajištění základních podmínek péče o dítě
• Zabezpečení fyzické a psychické pohody
• Rozvoj schopností dítěte a jeho kulturních a hygienických návyků přiměřených věku
• Rozvíjení dovedností dětí od 1 do 3 let s překryvem do 31. 8. po 3. narozeninách

Poznáváme svět kolem nás - naše první krůčky při objevování světa

Náš plán výchovy a péče „Poznáváme svět kolem nás“ probíhá během roku v jednotlivých integrovaných blocích, které respektují střídání čtyř ročních období, naše svátky a tradice. Inspirujeme se proměnami přírody a koloběhem životního cyklu, ale také obyčejnými věcmi a děním kolem nás.

Naším cílem je podporovat všestranný rozvoj dětí ve věku od 1 do 3 let do 31. 8. s překryvem po 3. narozeninách a zabezpečení jejich fyzické a psychické pohody. Respektujeme osobnost dítěte a podporujeme jeho přirozenou zvídavost. Dílčí cíle jsou v obsahu výchovné práce jednotlivých složek výchovy. Tvoří systém a vzájemně se prolínají a doplňují. Úkoly se zařazují podle vyspělosti skupinky dětí, které má pečující osoba na starosti tak, aby během týdne byla každá složka v programu výchovy zastoupena.

Výchovné zaměstnáni je zvláštní forma výchovné práce se skupinkou dětí nebo individuálně – hlavně u mladších dětí. Pečující osoba si předem stanoví výchovný cíl, promyslí metodický postup a připraví pomůcky a sleduje dosažení cíle u všech dětí ve skupince. Náplň zaměstnání má být volena tak, aby se střídavě uplatňovaly požadavky na pohybový rozvoj dětí, na seznamování se s jevy a předměty, které dítě obklopují, správné chování, na získávání nových poznatků a dovedností a na rozvoj estetický. Tyto požadavky jsou rozvedeny v obsahu výchovy v jednotlivých složkách – výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova, pracovní výchova, rozumová výchova, mravní a estetická výchova. Při zaměstnání jde o získávání nových poznatků, dovedností a procvičování a zdokonalování již získaných schopností.

 Při péči o děti klademe důraz na tyto zásady:

• neomezovat prostor dítěte, ale naopak je podněcovat k přirozenému pohybu
• zajistit dítěti dostatek různorodých podnětů a podporovat jeho činnost
• zabránit hromadění dětí cílevědomou postupností veškeré práce
• vytvořit v dítěti pocit bezpečí
• vytvořit láskyplné ovzduší kolem dítěte
• zajišťovat veselou a radostnou náladu dítěte
• zajistit pravidelnost a dostatek spánku, pohybu venku, klidné i rušné hry

Plán výchovy a péče během roku probíhá v jednotlivých integrovaných blocích:

Výtvarná výchova

Cílem výtvarné výchovy je rozvoj spontánní tvořivosti dětí, vyvolání jejich radosti a spokojenosti při malování, kreslení, modelování. Výtvarná činnost také souvisí s rozvíjením dětské psychiky, s jejich vnímáním, představivostí, myšlením i cítěním. Rozvíjí fantazii a kreativitu dětí. Prostřednictvím výtvarné činnosti děti zkoumají svět. Výtvarná činnost se zaměřuje na individualitu každého dítěte a jeho osobní projev. Během činnosti s dětmi komunikujeme a během tvoření je chválíme a neustálým chválením podporujeme jejich motivaci. Při činnosti používáme různé materiály, přírodniny. Výtvarné aktivity jsou rozděleny podle ročních období.

První grafický projev dítěte je možno pozorovat a uskutečňovat již od prvního roku. Spadá tedy do období mladšího batolete. První čmárání je naprosto spontánní akt, jde o první výtvarné gesto, projev vitality. Výsledkem je bezobsažná čmáranice. Pečující osoba pouze umožňuje dítěti činnost, nezasahuje do ní. Důležité je, aby měla pečující osoba z prvního neomezeného gesta dítěte stejnou radost a libost jako dítě, které je provádí. U obsažné čmáranice je metodické vedení podobné, jako u čmáranky bezobsažné. Výtvarné materiály jsou stejné. Přibývá pouze nepřímá podpora pečující osoby, která spočívá v tom, že se ptá, co dítě nakreslilo.

Znaková kresba:
Znak (schéma, symbol) je jednoduchá značka, výtvarné označení pro určitou věc nebo jev. Forma znaku je reakcí skutečnosti, znak je celistvý, mnohdy ještě nečitelný obraz skutečnosti, je ušetřen mnohoznačnosti a detailů. V této etapě nic neučíme, (držení štětce, pisátka). Nejtěžší v tomto období začíná být řízení vlastní výtvarné práce dětí. Musí být nenásilné, nutící děti pouze k plnému soustředění s nejmenším počtem rad a pokynů. Zde můžeme začít s dětmi rozmlouvat nad hotovými výtvarnými projevy. Znakovou kresbou končí dítě svou výtvarnou práci v jeslích.

Vezmi žlutou tužku,
namaluj si hrušku
a pod hruškou talíř,
sláva, ty jsi malíř!

Tělesná výchova

Cílem tělesné výchovy je rozvíjení přirozených pohybových činností jako jsou: chůze, běh, lezení, skok a házení. Pravidelným cvičením se zvyšuje adaptace a odolnost dětského organismu vůči zátěži, zvyšuje se tělesná zdatnost a otužilost a zabezpečuje se potřebná zdravotní prevence. Účelný pravidelný a správně dávkovaný pohyb podporuje všechny funkce organismu. Je důležitý pro tělesný rozvoj, látkovou výměnu, růst, chuť k jídlu, spánek. Nesporný vliv má na nervový systém vzbuzováním pocitu svěžesti a dobré nálady. Příznivě působí na citový a morální vývoj dítěte a rovněž na vývoj sociálních vztahů. Rozvíjí zejména samostatnost, odvahu, vytrvalost, družnost, zodpovědnost a disciplínu. Všestranný obsah tělesné výchovy v jeslích směřuje k vytvoření systému základních pohybových dovedností dětí, k dosažení optimální zdatnosti a odolnosti organismu a k získání dětí pro pohybovou aktivitu.

Obsahem tělesné výchovy rozumíme úkoly (činnosti), které se uskutečňují specifickými tělovýchovnými prostředky. Patří sem zdravotní cviky, chůze, běh, skok, lezení, začátky akrobatických cvičení, podávání a házení lehkých předmětů, hudebně pohybová výchova, cvičení odvahy, seznamování s vodou, sáňkování. Tělesná výchova je přizpůsobena ročnímu období, kdy využíváme naši zahradu, hernu a tělocvičnu.

Uskutečňování tělesné výchovy je převážně spontánní, v radostné pohodě, avšak denně je řízeno pečující osobou. Převládající metodou je metoda hry. Pro pohyb je nutné dítě získat zajímavou činností, její rozmanitostí, častým střídání cviků a rušným spádem. Děti cvičí pohromadě ve volné skupině – rozptyl, neřadíme je, ponecháme jim volnost v prostoru.

Hlavní metodou práce je napodobování pohybů pečující osoby. Je proto žádoucí, aby pečující osoby měly značnou pohybovou úroveň, aby byly fyzicky v kondici a dbaly na správné držení těla. Pohybový vzor pečující osoby je jedním z nejsilnějších podnětů pro děti. Dalším požadavkem je schopnost zazpívat dětem jednoduchou píseň. Hudební a taneční schopnosti pečujících osob se přímo odráží v úrovni rytmických a tanečních pohybů dětí. Tanec jako zdroj improvizace má psychoterapeutické účinky a má velký význam pro vytvoření radostné nálady v kolektivu.

Já rád chodím, ty rád chodíš,
po paloučku bos.
Vezmu mámu, vezmu tátu,
cvičím pro radost.

Hudební výchova

Hudební výchovu chápeme jako součást estetické výchovy, která těží s převažující emocionality dítěte v raném věku. Estetická výchova zahrnuje jek činnost speciální, tak všeobecnou kultivaci dítěte. Týká se tedy krásy v přírodě, umělecké lidové i umělé tvorbě, v celém prostředí i v mezilidských vztazích. Všechny tyto fenomény jsou zahrnuty i v hudební výchově, která plní úkoly speciální i obecné.

Cílem hudební výchovy je rozvíjet v dětech hudební, rytmické a estetické cítění, formou zpívání dětských písní a popěvků, používáním jednoduchých hudebních nástrojů, rytmických pohybů a dětských rýmovaček a říkadel. Pro tyto aktivity je velmi často typické, že mají skupinový charakter – zcela nenásilně a přirozeně se při nich děti sdružují, vyhledávají partnera a tímto mají značný význam při socializaci - začleňování do kolektivu, se kterým přicházejí v jeslích poprvé do styku.

Jedním z dalších cílů je probouzet v dětech přirozenou radost ze zpívání, „muzicírování“, poslouchání a učení se rýmovaček, říkadel a navozovat tím u nich pocit pohody. Zajišťování divadelních představení, vhodných pro jejich věkovou kategorii. Hudební výchova je rozdělena do čtyř bloků dle ročního období: jaro, léto, podzim, zima. Zařazujeme písničky a básničky vztahující se k těmto ročním obdobím a aktivitám, které se k těmto údobím vztahují.

Organizační formy hudební výchovy jsou rozděleny do pěti oblastí, které by měly na sebe při výchovné činnosti navazovat a vzájemně se prolínat. Nejpodstatnější se jeví pohyb se zpěvem či hudebním instrumentálním podnětem a výchova rytmického cítění, což jsou kvality pro tento věk nejpřirozenější.

Organizační formy hudební výchovy:

1. sluchová výchova
2. poslech hudby a zpěvu
3. zpěv
4. hudebně pohybová výchova
5. instrumentální činnost

Kočka leze dírou pes oknem,
pes oknem,
nebude-li pršet, nezmoknem,
nebude-li pršet, nezmoknem...

Pracovní výchova

Pracovní výchova je zaměřena na rozvoj manipulačních dovedností – jemná motorika a na rozvoj sebeobsluhy, hygienických a sociálních návyků. Důležité je, aby všechny činnosti byly rozvíjeny formou záměrné či volně řízené hry, nikoliv pracovními úkoly. Vycházíme z vývojových možností dítěte jeslového věku, které ještě nerozlišuje, co je hra a co je práce. Jeho práce má vždy hrový ráz a ne ráz výsledného konání. Pečující osoba musí vědět, na kterou funkci dítěte má působit, zda na jemnou motoriku, řeč, paměť, kombinační schopnosti. Je nutné stanovení konkrétního výchovného cíle. Působíme a ovlivňujeme celou psychiku dítěte, proto činnosti obsažené v pracovní výchově souvisí a úzce se prolínají s výchovou rozumovou a mravní.

Základním požadavkem při vytváření všech vhodných návyků je jednoznačnost a důslednost v pokynech a požadavcích pečujících osob. Jakákoliv nepravidelnost a rozdíly v nárocích vyvolávají u dítěte zmatek a znesnadňují mu orientaci v přítomnosti. Snažíme se dodržovat určitý rytmus spánku, bdění, jídla.

Mravní výchova

Úkolem mravní výchovy je pěstovat kladné emocionální vztahy dítěte, zajišťovat soustavné formování charakterových vlastností dítěte, obohacovat a rozvíjet jeho sociální a mravní zkušenost, vést je k tomu, aby se snažilo přizpůsobit sociálnímu prostředí, v němž žije, aby se postupně učilo hodnotit, co je správné a užitečné, aby se postupně navyklo kázni a sebekázni a určité míře samostatnosti v chování.

Cílem mravní výchovy je zajistit postupnou socializaci a adaptaci dítěte, koordinovat jeho vyvíjející se sebecit se zřetelem k sociálnímu prostředí a ostatním dětem tak, aby respektovalo základní pravidla společenského chování ve styku s dospělými a ostatními dětmi.

U dětí jeslového věku je nutno respektovat několik zásad obecnějšího charakteru, jejichž pomocí se vytvářejí podmínky pro mravní výchovu dětí. Jednou z nich je zřetel k individuálním rozdílům a potřebám dítěte, k vývojovým možnostem, které dítě má a konečně vzájemná důvěra a náklonnost, které jsou rozhodující pro to, abychom mohli od dítěte určitý výkon požadovat.

Mravní výchova v jeslích zahrnuje působení na rozumovou, citovou a volní stránku osobnosti dítěte a zároveň musí sjednocovat působení všech vlivů, které na dítě působí, především rodiny. Velmi důležitým faktorem při výchově dětí v jeslích je úzká spolupráce pečujících osob s rodiči. Spokojené dítě a jeho kladný vztah k prostředí jeslí podporuje správná organizace celého provozu, časový a věcný pořádek přispívá k tomu, že jednotlivé denní úseky programu dne na sebe navazují a vytvářejí harmonický soulad, který je nezbytnou podmínkou mravní výchovy v jeslích.

Rozumová výchova

Rozumová výchova ve druhém a třetím roce života je zaměřena na rozvíjení poznávacích procesů a řečových schopností dítěte. Jejím úkolem je všestranně podporovat, podněcovat a vhodně usměrňovat narůstající možnosti dětského poznání, orientaci v blízkém životním prostředí, spolupráce a dorozumívání s blízkými lidmi, uplatňování a zdokonalování prvních poznatků a zkušeností ve vlastní aktivní činnosti. Základním zdrojem poznání malého dítěte je rozvíjející se smyslové vnímání, zlepšující se rozlišovací schopnosti v oblasti vnímání zrakového, sluchového a hmatového. Rozvoj vnímání umožňuje postupné seznamování se s vlastnostmi, jevy a poznávání objektů na obrázku.

Cílem rozumové výchovy je vést děti k navazování kontaktů mezi sebou – vzájemné seznamování dětí a pečující osoby. Pomoc dětem i jejich rodičům orientovat se v novém prostředí – seznámení dětí s prostředím herny, s hracími koutky a s hračkami. Učíme se zapamatovat si svou značku.

Rozumová výchova v jeslích zdůrazňuje rozvoj poznávacích procesů. V obsahu výchovné práce jsou uvedeny dva druhy požadavků:

1. vývojové požadavky na dítě
2. výchovné úkoly pro pečující osobu

Požadavky na dítě mají poskytnout orientaci, co lze od dítěte koncem daného období očekávat. Představují soubor výchovných cílů, k nimž má směřovat realizace výchovných úkolů pro pečující osobu. Je nutné si uvědomit, že jde o údaje, odpovídající průměru. Individuální vývoj každého dítěte probíhá vždy s většími či menšími odchylkami od průměrných dat. Pro výchovnou práci s konkrétní skupinkou dětí si pečující osoba vybírá přiměřené úkoly s ohledem na současnou vyspělost jednotlivých dětí. Úspěšná rozumová výchova využívá sepětí se všemi ostatními složkami výchovy.

Výchovné úkoly pro vychovatele:

• seznamovat děti s přírodou
• seznamovat s vlastnostmi předmětů
• seznamovat děti s prostorovými vztahy, s třetím rozměrem
• rozvíjet porozumění řeči
• rozvíjet aktivní řeč dětí

Náměty činností na zahradě jeslí dle ročních období

Obsah

• Pozorování přírody
• Hry v písku
• Pohybové aktivity
• Hry s větrem
• Napodobivé hry
• Výtvarná činnost
• Jiné sezonní činnosti

Úkol

Cíleně navazuje na předem zvolený obsah, činnosti nebo sledovaný záměr dle ročních období.